Náhle se probouzím, vyplašená něčím, na co si už po otevření očí nedokážu vzpomenout. Tělo na mě křičí a bolest v zádech je trpkou připomínkou toho, kde to vlastně jsem.

Otočím hlavu a hledám Borana, ale v křesle místo něj sedí Razvan, hlavu má skloněnou a tiše chrápe.

Ještě nikdy jsem ho neviděla spát. Sedět takhle nemůže být pohodlné, krk má v podivném úhlu. Zajímalo by mě, jestli upíry bolí z