Thalia

Ráno rozlepím oči a sbíhají se mi sliny. Studené povlečení. Valerio nikde.

Zkontroluju telefon a najdu obvyklou zprávu. Dneska je v Lussurii, musel odejít brzy, novinky, až se vrátí domů. S povzdechem upustím telefon. Kručí mi v břiše. Mám pocit, že se mi celou noc zdálo o *loukoumades*, těch medových koblížcích, které mi máma dělávala k narozeninám, nebo zkrátka vždycky, když měla opravdu