Silvio

Nevím, co mě to popadlo, že jsem se za Cleo vydal k ní domů, když jsem byl pevně rozhodnutý, že beze mě jí bude líp. Ale jakmile jsem zjistil, že z pohřbu odešla, dostal jsem strach. Potřeboval jsem ji zkontrolovat, ujistit se, že je v pořádku. Pořád jsem mohl vytáhnout kartu „jsem šéf Vipers“, aniž by kdokoli pojal podezření, že mám k té návštěvě postranní úmysly.

A hlavně jsem si potřebov