*Natalya*

„Nechci na vás s rozhodnutím spěchat,“ prolomí Antonov ticho. „Ale nemůžeme zůstat bez vůdce příliš dlouho. Uběhlo už několik dní a máme neodkladné záležitosti, které je třeba vyřešit.“

Podívám se na něj a snažím se nedat najevo, jak moc mě to drtí.

„Chápu,“ hlesnu. „Máte nějaké zprávy o Mišovi?“ stočím téma mírně jinam, protože před tak zásadním životním krokem potřebuju víc informací.