SIENNA

Dveře do Dantovy ložnice se rozletěly a vřítila se dovnitř moje matka. Moje matka.

„Panebože, Sienno!“ Hlas měla plný paniky, když přispěchala k mé posteli, ve tváři vepsaný strach.

Sotva jsem stihla vstřebat její přítomnost a už se kolem mě ochomýtala, brala mi obličej do dlaní, odhrnovala mi vlasy, přejížděla mi po pažích a prohlížela si mě, jako by čekala, že mě najde na kusy. Nedokázala