SIENNA

Když jsem dorazila domů, dům byl prázdný, kromě personálu, který se věnoval své práci, ale sotva jsem to vnímala. Mé tělo fungovalo na autopilota – vyjít schody, vejít do pokoje a zavřít za sebou dveře. Zhroutila jsem se na postel, zabořila obličej do polštáře a utlumila v něm frustrovaný výkřik. Neměla jsem tušení, co mám teď dělat.

Stále jsem v hlavě slyšela to šuškání ze školy, ty nekone