SIENNA

Declanovy paže kolem mě byly hřejivé a pevné, pod tváří jsem cítila jeho stále trochu nepravidelný tep. Pozdní odpolední slunce vrhalo na tohle odlehlé místo zlatavý nádech, prodíralo se skrz stromy a koupalo nás, zatímco jsme se objímali, v měkkém světle.

„Víš,“ zamumlal mi Declan do vlasů, hlas stále ještě hrubý z našich společných chvil, „tam dole je opravdu hezká cesta.“ Kývl směrem k k