SIENNA

Nevěděla jsem, co je za den. Čas v této cele ztratil smysl. Tma se neměnila, neviděla jsem žádné východy ani západy slunce. Byla jsem obklopena černotou, neproniknutelnou a dusivou. Čas jsem mohla měřit jen podle bolesti, bolavých paží z toho, že jsem byla v řetězech, modřin, které mi rozkvétaly po těle, a chvil mrazivého strachu uvízlého v hrdle. Temnotu narušovalo jen to, když se rozsvíti