DANTE

Doktor dlouho nic neříkal.

Byl pokrytý krví. Declanovou krví. Jeho rukavice byly červené, jeho tvář bledá, ale jeho ruce se nepřestávaly hýbat. Vypadal, jako by viděl ducha, když konečně vyšel z pokoje pro hosty, který jsme proměnili v provizorní ošetřovnu pro Declana. Nebyl jsem nadšený z toho, že ho otec prostě nezastřelil a neukončil to. Ale Siennin křik pro něj mi jasně řekl, že by mi ni