SIENNA

Tu noc, kdy jsem se poprvé od své záchrany vrátila do vlastní postele úplně sama, jsem nemohla usnout.

Ležela jsem a zírala do stropu, v každém nervu mi ještě doznívalo, jak blízko jsme k sobě měli – Declan a já. Pořád jsem na rtech cítila teplo Declanova dechu, chvění jeho rukou, když jsem se ho dotkla, i nesnesitelné sebeovládání v jeho hlase, když zašeptal: „Když začnu, už nepřestanu.“

J