SIENNA

Nepřestával mě líbat. Nepřestával svými rty mapovat mou kůži, jako bych byla cosi posvátného, i když se mé tělo ještě chvělo dozvuky rozkoše.

Danteho rty postupovaly od mých stehen výš, pomalu a spalujícně, přes křivku boku, prohnutí pasu i modřiny, které na zlatavé pokožce začínaly blednout. Jeho ústa hřála na každém coulu, jehož se dotkl, ale v tom, jak mě líbal, byla posvátná úcta. Jako