SIENNA

Probudila jsem se dřív, než stačil zazvonit budík. Tělo jsem měla pod peřinou vyhřáté, nohy propletené a zachumlané, ale mysl už byla vzhůru.

Zírala jsem do stropu a sledovala, jak se po něm pomalu plazí stíny, zatímco slunce venku stoupalo po obloze. V tom tichu bylo něco zvláštního. Jako bych se podvědomě chystala na hluk, který nepřicházel.

Přetočila jsem se na bok a natáhla se na noční