SIENNA

Slunce ještě ani nezačalo vycházet, ale já už byla vzhůru; tělo i mysl si až příliš jasně uvědomovaly, jak málo času nám zbývá. Tvář jsem měla přitisknutou k oblouku Dantovy hrudi.

Ještě spal, za což jsem byla ráda – potřeboval si odpočinout. Stále mě objímal, jeho tělo bylo horké a silné a poskytovalo mi oporu jako vždycky. Ve svalech však měl napětí, které nepolevilo po celou noc, a já vě