SIENNA

Probudila jsem se sama. Nejen ve své posteli, ale způsobem, ze kterého jsem měla pocit, jako bych měla duté kosti.

Slunce se ještě ani nepřehouplo přes koruny stromů, ale ticho v sídle Castellanových mi připomínalo všechno, co jsem už věděla.

Byli pryč. Dante. Declan. Všichni.

A já neměla ponětí, jestli se vůbec vrátí.

Přitiskla jsem prsty k té straně postele, kde ještě minulou noc ležel Da