DECLAN

Oheň za našimi zády měl barvu pomsty; jak se sídlo hroutilo a hořelo, roztavené zlato a karmín prodchnutý vztekem požíraly oblohu zaživa.

Kouř se vlnil temnotou, jako by byl živý, převaloval se přes kopce za námi a měnil vinařské sídlo v siluetu vlastního zatracení. Noha mi při každém kroku křičela bolestí, ale šel jsem dál. Rocco visel v polobezvědomí přes Vargasovo nezraněné rameno, krev