SIENNA

Zdi po bouchnutí dveří jako by ztenčily, skoro jako by se celé sídlo otřáslo.

Od té chvíle jsem se sotva pohnula.

Všechno, na co jsem se zmohla, bylo klesnout na chladnou podlahu. Seděla jsem na ní i teď, kolena přitažená k hrudi, bradu opřenou v měkkém důlku mezi nimi. Koberec pode mnou byl drsný a přes legíny se mi zarýval do nohou. Cop se mi nějak napůl rozpletl a prameny se lepily na za