„Je technicky mrtvá.“
Ta slova ke mně pronikají pomalu. Sevřu ruce k sobě. Nohy mi zledovatí, srdce mi znecitliví a hlavou mi neprobleskne jediná myšlenka. Rozhostí se ticho – ten druh ticha, kdy vaše mysl odmítá slyšet cokoli dalšího.
„Cleo…“
„Cleo…“
„Cleo!“
Pípání monitoru srdečního tepu zesílí, vytrhne mě to zpět a můj pohled prudce střelí k Lorcanovi.
„Slyšíš mě?“
Přikývnu, ale i