Pustila jsem Lucianu, znehybněla a oheň v mé krvi se proměnil v led. S žuchnutím se svalila na zem a lapala po dechu.

Otcova lhostejnost nikdy nebyla překvapením. Možná mou matku nenáviděl natolik, že nechal Vivicu dělat si, co se jí zlíbí. Možná byla jeho láska k té druhé rodině tak velká, že se o tu první nikdy nezajímal. Ty byly jediné myšlenky, které mě udržovaly při zdravém rozumu, kdykoli