Usnula jsem v autě na zpáteční cestě a otevřela oči, když mě Lorcan jemně bral do náruče v podzemních garážích.

"Zvládnu to..." Ale teď mě bolelo i mluvit, protože jakmile opadl nával adrenalinu, celé mé tělo znecitlivělo – až na ránu, která bolela tak strašně, že jsem nemohla pohnout paží.

"Pššš," zastavil mě a já neprotestovala, když mě nesl do výtahu.

Jakmile jsme byli zpátky v bytě, položil mě