To první, co jsem ráno ucítila, bylo něco teplého, měkkého a něžného, co se mi tisklo na spánek. Pro jednou mi nebyla zima, když jsem se začala probouzet. Zdálo se mi, že je Lorcan vedle mě, a pro jednou mě z ničeho neobviňoval; byla jsem hřejivě uvězněna v jeho objetí a jeho stisk byl pevný jako ocel. Zabručela jsem si, když mi ten teplý, jemný polibek sjel po tváři. Pořád se mi to zdá? říkala js