„Nemyslím si, že o tom Lorcan ví, Cleo.“

Roxiina slova mi tiše zněla v uších. Trvalo mi chvíli, než jsem vstřebala všechny možnosti.

Popadla jsem ji za paži a začala ji táhnout z rohu chodby. „Tady o tom nemůžeme mluvit.“ Vydaly jsme se opačným směrem, než byly tréninkové místnosti, a zamířily k Lorcanově kanceláři.

Jakmile jsme byly uvnitř, zavřela jsem dveře, otočila se a přikovala ji pohledem.