„Mami?“

Bylo to jen na vteřinu, kdy světlo zastínilo tvář té ženy. Věděla jsem, že to nemůže být ona. Sama jsem ji pohřbila.

„Ach zlato, je mi líto, že nejsem tvoje matka, ale jsem hned ta druhá nejlepší možnost,“ přistoupila žena blíž.

Nemohla jsem popřít neuvěřitelnou, známou podobu mezi ní a mou matkou; byly by zhruba stejně staré, kdyby žila.

Bylo to jako přelud. Srdce se mi v hrudi na teskliv