Kaelen

Říct, že jsem oněměl, by bylo slabé slovo. Byl jsem naprosto v šoku, když Valentina pomalu vešla do jídelny. Vypadala jako královna, naše královna, jak se její stříbrné šaty třpytily jako diamanty.

Jak večeře postupovala, nemohl jsem si pomoct a sledoval jsem, jak jí zajiskřilo v očích, když uviděla své jídlo. Než mě, netřeba říkat, překvapila jako všechny ostatní, když omylem přerušila můj