Valentina

Sotva popadám dech a cítím se dokonale blaženě, když zaslechnu něčí hlas. „Ještě jsme neskončili, lásko, ani zdaleka,“ zavrní Kaelen. Otočím se a spatřím čtyři páry očí planoucích chtíčem, čtyři dokonale stavěná a zcela nahá těla se vztyčenými údy. Vzápětí mě zbaví pout a já se mohu volně pohybovat.

Polknu a touha mezi mýma nohama opět vytrvale narůstá. Začnu se vrtět ve snaze zmírnit na