Valentina

Další den, další nesmyslná rutina. Právě teď stojím u okna, ruce opřené o zeď, a zaposlouchám se do vyzvánění mobilu pana Nevrčáka.

Pan Nevrčák ho rychle zvedne. Jeho tělo je pořád blízko mého, a promluví řečí, o které nemám ani to nejmenší tušení. Z dálky ho poslouchám a on si přitom pod vousy nadává. Něco je evidentně špatně a on to musí vyřešit.

Naštvaný tím, co právě slyšel, si s pan