Obočí mi vyletělo až k linii vlasů, když žena v zářivě růžové róbě zkrátila vzdálenost mezi námi. Znala jsem tu tvář. Okamžitě jsem poznala ten ostrý, arogantní rys její čelisti a ty ohnivě rudé kadeře. Byla to Luciana, ta úchvatná zrzka, která si mě teprve včera před toaletami v restauraci měřila pohledem plným čisté, nefiltrované jedovatosti. Na tu palčivou nenávist v jejích očích tehdy nešlo za