Z úst mi vyklouzl chichot, což ho donutilo okamžitě ke mně střelit očima. A zíral.

Srdce mi poskočilo.

"Co je?"

"Radši ať to není sen."

Zamračila jsem se. "Co by radši nemělo být sen?"

"Ty," odpověděl bez dechu. Přejel mi palcem po tváři a nechal oči bloudit po mých rysech. "Jsi sen, po jehož splnění jsem celé roky tak zoufale toužil, Thalio. Ani nevíš, jak jsem ti vděčný, že jsi mi dala šanci.