Jemný vánek mi pročísl vlasy a nechal vodu v jezeře vlnit se v kruzích. Pod hvězdnou oblohou se na ní oslnivě odrážel měsíční svit.

Zhluboka jsem se nadechla a nasála zemitou vůni lesa a jezera. Ale mé nitro to neuklidnilo.

Poté, co jsem Jeho Výsosti volala snad po sté, jsem teď seděla na lavičce u jezera za vilou a nadávala na něj. Tady jsem umírala napětím, panikařila o jeho bezpečí, a on ani