„Proč se k nám nepřidáte na snídani? Pak můžete vyrazit na místo,“ nabídla jsem.

„Jistě! Díky bohu jsem připravila těsto navíc! Prosím, pojďte a posaďte se, pane a paní Kastrinovi,“ vyhrkla Rosa. Na tváři měla milý úsměv.

„To počká,“ přerušil ji Raf a pak vrhl na Gem tvrdý pohled. „Co jsi chtěla říct? Uniká mi tu něco?“

Ačkoli jsem byla nervózní z představy, že svou nemoc budu konzultovat s lék