„Dítěti se nic nestalo,“ přerušil mě. Naklonil se ke mně a slíbal mi slzy. „Dítě... je naprosto v pořádku, lásko. Neplač, všechno je v pořádku.“

Jeho hluboký hlas byl jemný a konejšil ten žár v mé hrudi. Z úst mi unikl vzlyk, jakmile jsem v jeho tónu rozpoznala pravdu a upřímnost. Světlo štěstí a úlevy smylo ten zlověstný strach.

Ovinula jsem mu paže kolem krku a nechala slzy nepřetržitě téct do