Pohled Torina

Dane a Lucius seděli v čekárně blízko u sebe a vyměňovali si ustarané pohledy. Nedokázal jsem se přimět k tomu, abych si sedl k nim. Místo toho jsem přecházel o pár metrů dál, srdce mi bušilo – vztek a strach tvořily opojnou směs, která mi nedovolila spočinout.

Převezli nás sem rovnou z toho chaosu a já si připadal jako klaun, co se v tomhle zatraceném obleku prochází sem a tam, obkl