Pohled Cory

Voda byla toho rána klidná, sluneční světlo se rozlévalo po jejím povrchu jako tekuté zlato. Dane řídil člun, ale jeho výraz mi napovídal, že je hluboce zamyšlený. Právě jsme vjeli na odlehlé území Měsíčního hřebene.

Ticho mělo být poklidné, ale oba jsme nesli příliš velkou tíhu, abychom to vnímali jinak než jako zátěž.

Dane prolomil ticho jako první. „Není ve své kůži, Coro.“

Nemusela