Pohled Torina

Stál jsem na balkoně před hostinskými pokoji, které mi Kaelen nabídl, ruce opřené o zábradlí, studený vítr mi cuchal vlasy. Ve vzduchu stále visela vůně borovic a deště.

Nebyla to jediná vůně, která tu přetrvávala. Cítil jsem Coru a chlapce. Nebyli blízko, ale duch jejich vůně se stále vznášel na chodbách sídla smečky Měsíčního hřebene.

Zjevně tu trávili hodně času. Zvláštním způsobe