Pohled Cory

Les byl nekonečný.

Na stromech ulpívala chladná mlha a všechno měnila v mlhavé a nejasné obrysy. Běžela jsem jí bosá, země pod mýma nohama byla měkká a mokrá, dech těžký a srdce mi tlouklo v hrudi jako o závod.

Něco mě sledovalo.

Slyšela jsem to – ten pravidelný rytmus tlap na hlíně, těžký a nespěchající. Temnotou se rozléhalo tiché vrčení, tak hluboké, že se zdálo, jako by mi vibroval