Pohled Cory

Nemocnice Crown byla na všední dopoledne nezvykle rušná.

Chodby hučely rytmem šouravých kroků a tichých hlasů, tichým pípáním monitorů a slabou vůní dezinfekce. Procházela jsem tím vším s nacvičenou lehkostí, podložku s papíry v ruce, vlasy, které mi už zase dorůstaly, uhlazeně stažené dozadu.

Vešla jsem na oddělení dlouhodobé péče, kam vysokými okny proudilo ranní slunce.

„Dobré ráno,