Pohled Cory

Sen začínal vždy stejně – mlhou.

Mezi stromy se vznášela bledě šedá mlha, jemná a nekonečná, a pohlcovala zvuky, dokud jsem neslyšela jen bušení vlastního srdce. Tohle místo jsem znala. Viděla jsem ho už tolikrát, že i samotný vzduch mi připadal známý. Kdesi vpředu se zachichotaly dvě malé postavy – zvuk, který mě kdysi uklidňoval, ale teď mě naplňoval hrůzou.

Věděla jsem, že něco není