Pohled třetí osoby

Tess si neuvědomovala, jak moc jí chyběl zvuk smíchu, dokud se v jejím novém bytě neobjevil Lucius se dvěma šálky kávy a úšklebkem, kvůli kterému nebylo možné neoplatit mu úsměv.

„Víš,“ řekla a opřela se o veřeje dveří, zatímco on nesl dovnitř další krabici, „nemusíš stěhovat každý kus nábytku sám. Mám ruce.“

Lucius po ní hodil pohledem přes rameno. „Všiml jsem si. Ale drží kávu