Kaelenův pohled

Vůně Rainy jako duch stále přebývala v mé pracovně, ta pronásledující směs jasmínu, drahé pleti a toho podprahového náznaku ozónu, který jako by ji všude následoval. Dokonce i po sprše, dokonce i poté, co jsem ze své kůže drhnutím odstranil fyzickou vzpomínku na ni, mohl bych přísahat, že se ta vůně zažrala do samotných pórů na mých rukou. Seděl jsem ve svém koženém křesle s vysoký