~Kaelen~

Ucítil jsem ty květiny ještě dřív, než jsem otevřel dveře pracovny.

To bylo první znamení. Moje pracovna nikdy nevoněla po květinách. Voněla po kůži a starém papíru a specifickém druhu ticha, které pramenilo z toho, že v ní nikdo nebyl od chvíle, kdy jsem ráno odešel. To byl záměr. Západní křídlo bylo moje. Pracovna byla moje. Byla to jediná místnost v celém tomhle sídle, která fungovala