Daphne

Vždycky jsem byla ta „hodná“ dcera. Ta, která nosila ty správné šaty, usmívala se na ty správné dárce a nikdy neudělala scénu, pokud nebyla předem zchoreografovaná pro maximální efekt. Ale jak jsem tak seděla v luxusní, až příliš tiché knihovně lancasterského sídla, připadala jsem si jako postava v pozadí svého vlastního života.

Kaelen nebyl nikdy doma. A když byl, díval se skrz mě, jako by