~Raina~

Pozvání přišlo přes Bea.

Zpráva, prostá a přímá, přesně tak, jak babička Sylvie komunikovala vždycky: *Přijď ve čtvrtek na oběd. Jen my dvě. V jednu.*

Chvíli jsem na to koukala a pak odpověděla, že ano, protože babičce Sylvii se neodmítalo, a také proto, že v té prostotě – *jen my dvě* – bylo něco, co jsem potřebovala, aniž bych přesně věděla proč.

Dorazila jsem přesně v jednu hodinu.

Na p