~Kaelen~

V poledne jsem vyrazil na panství.

Neohlásil jsem se předem. Nemusel jsem. Babička Sylvie tam byla vždycky a vždycky si na mě udělala čas – a byly rozhovory, které bylo nutné vést z očí do očí, a tohle byl jeden z nich.

Když jsem dorazil, byla v salonu. Vzhlédla, když jsem vešel, a z jejího výrazu jsem poznal, že tuhle návštěvu čekala. Nemuselo to být nutně dnes, ale brzy. Čekala ji už ně