Tělocvična za garáží páchla potem a starou kůží, z chrčících reproduktorů tiše duněla hudba a těžký pytel přede mnou se zhoupl silněji pokaždé, když na něj dopadly moje pěsti.

„Než udeříš, klesá ti rameno. Každý, kdo dává pozor, by to dokázal přečíst,“ řekl Maddox.

„Tak by se měli hýbat rychleji,“ vyštěkla jsem a vrazila do pytle další ránu.

„Za takový přístup se vyrážejí zuby,“ řekl.

Odkročila