Ten chlap se nepřestával smát, ani když ho Gage odtáhl do zadní místnosti Daltonova baru, a ten zvuk mi zůstal trčet v hlavě celou cestu zpátky na pozemek, zatímco se mi studený vítr opíral do bundy.

Ne proto, že by mě vyděsil, ale protože zněl naprosto jistě. To bylo horší.

Ronan jel celou cestu vedle mě, místo aby jel vepředu jako obvykle, a pokaždé, když jsem pohlédla stranou, přistihla jsem