Ve vteřině, kdy jsme odbočili do ulice vedoucí k Daltonově baru, jsem ucítila, jak mi něco přejelo po zátylku, protože silnice byly na tuhle denní dobu až moc prázdné a tiché a působilo to špatně.

Normálně by před barem stály motorky a po chodnících by se poflakovali opilí idioti, ale dneska v noci vypadal celý blok polomrtvě a bzučící neonový nápis nad vchodem to všechno jen zhoršoval.

„Vidíš to?