Během dvaceti minut se shromáždila celá klubovna. Nikdo nepotřeboval přemlouvat. Ne po Wyattově reakci a ne po tom, jak se zatvářil Stryker. A rozhodně ne poté, co padlo Baneovo pravé jméno.

V zasedací místnosti seděl každý plnoprávný člen, zatímco čekatelé postávali u stěn a členové z Kalifornie se tísnili vzadu.

Ve vzduchu viselo napětí, jako by všichni věděli, že se schyluje k něčemu zásadnímu.