Ráno poté, co jsme zhlédli videokazetu mé matky, v klubovně panovalo neobvyklé ticho, protože nikdo pořádně nevěděl, co říct, a každý, koho jsem potkala, mi věnoval soucitný pohled, než se vrátil k tomu, co zrovna dělal.

Byla jsem za to ticho vděčná, protože slova by všechno jen ztížila.

Wyatt vešel do zasedačky s tenkou složkou v ruce, zatímco Stryker a Ronan už zkoumali mapy rozložené po stole