Kráčel jsem po školní chodbě, kde se všude poflakovalo několik děcek, takže ven nevedla žádná volná cesta. Jen jsem šel, docela rychle, když jsem zaslechl kroky, které za mnou přibíhaly, a Freya mě popadla za ruku.

„Co to sakra má znamenat? Vy opravdu žárlíte, nebo co?“ dobírala si mě.

„Nedělej si ze mě srandu,“ varoval jsem ji.

„Vážně žárlíš?“ zeptala se tentokrát vážněji. „U tebe se to nikdy n