Jak jsem tak stála v tom nemocničním pokoji, byla jsem vteřinu od vteřiny nervóznější a dívala se střídavě na otce a na toho kluka, který mě zachránil z jezera. Vůbec jsem nevěděla, kdo ten kluk je, a proč tu vlastně ještě stojí? Stál čelem k mému otci a vůbec se nezdál být vystrašený. Nikdo se ještě na mého otce takhle nedíval. Proč se mému otci staví na odpor?

Byla jsem za jeho zásah vděčná, ta