POHLED FREY

Viděla jsem kluky odcházet z domu a seděla na gauči, pevně svírajíc svůj telefon. Věděla jsem, že to Roman myslel vážně. Hodlal volat každých dvacet minut. Nevěděla jsem, k čemu je poslali, ale neměli na vybranou.

Vím, že chtěli z tohohle života ven, ale Darius by je nikdy nenechal odejít.

Když seděl v křesle naproti mně, nemohla jsem se ubránit pocitu, že mě sleduje můj otec.

Naháněl